Březen 2006

O přestávce...

30. března 2006 v 22:31 | vosa

Tesco

29. března 2006 v 21:40 | vosa
Je to sice již nějaký ten čas, co jsem následující scénku zažil, ale jelikož momentálně mám náladu sem něco napsat, rozhodl jsem se to uveřejnit nyní. Byl jsem takhle jednou nakupovat s rodinou v Tescu v Letňanech a hned u vchodu stála podivuhodná konstrukce, do níž se daná osoba připoutala za nohy a poté co byla uchycena, tak začali dva mladíci s konstrukcí točit. Tento stroj má (měl) vyvolat pocit stavu beztíže, ikdyž to nijak věrohodně nevypadalo. Líbilo se mi to a tak jsem si to vyfotil. Ale v tom ta pinta není. Při cestě zpět jsem se opět zastavil u této atrakce a v jejích útrobách byl zrovna chlapík, který podle mého odhadu mohl vážit tak kolem 100 kilo. Jak s ním ti dva poskokové točili, velice se mu to líbilo a očividně mu daná rychlost nestačila a také díky podpoře jeho velkého množství přihlížejících kamarádů volal na poskoky aby přidali. Oni přidali, jenomže se náhle ozvala šílená rána a jedno z kruhů toho stroje bylo prasklé. Rychle ho tedy dotočili a začali ho vyndavat. Nejdříve jsem si myslel, že trubka jen vypadla z nějakého držadla, nebo něco podobného, ale když jsem přišl blíž, přesvědčil jsem se, že tomu tak není, že trubka praskla v místě, kde žádný spoj nebyl. Hahaha tak sem se zasmál, ostatní přihlížející jistě mnohem lépe než já a poté jsem opět pokračoval ve své cestě za utrácením peněz.

Ztracený čas

20. března 2006 v 17:58 | vosa |  Novinky
...tak za to považuji dnešní pobyt ve škole.

Matheschularbeit

8. března 2006 v 23:16 | vosa |  Novinky
Už se to blíží!

Zbývá již jen několik hodin, kdy žáci 6. tříd usednou do lavic, Rutty mezi ně dá počmárané desky, aby od sebe nemohli opisovat (často ovšem není ani co opisovat) a vyfasují své papíry, kde již stojí, co je po nich žádáno. Někteří s humorem začínají pracovat, jiní s humorem nadále sedí v lavici bez pohnutí pera, ale většinou se všichni se staženými pozadími snaží alespoň to "něco" z jejich zkušeností vnést na papír.
V tuto chvíli sedí nejspíše většina stundentů (hlavně těch méně pozorných) doma a na poslední chvíli (v několika dnech či hodinách) snaží dohnat to, co se v minulém čtvrtletí v matematice probíralo.

Přeji hodně zdarů při učení a hlavně hodně zdarů zítra, až budete sedět s vaší prací v lavici a Rutty se na vás bude koukat svým chladným a suchým výrazem

Markéta Prášilová

7. března 2006 v 16:40 | vosa |  Členové naší třídy
Markéta - nevynikající žádnou význačnější přezdívkou je symbolem odvázanosti, nezávislosti a samostatnosti. Nenechá se ovlivnit od klasických a globálních lákadel a všech příliš komerčních věcí, které většinou lidé kupují, nebo provozují jen proto, že je něco "in" apod. Markéta vyniká svoji značnou návštěvností všemožných konzertů, které se však převážně pohybují v hudebních stylech punk-rocku a ska. Její silnou stránkou je také dokonalá znalost celkem slušného počtu španělských slovíček. Mezi její koníčky patří hra na hudební nástroje - hraje na housle (již delší dobu) a na basovou kytaru.

Cestou necestou...

6. března 2006 v 22:32 | vosa |  Novinky
Při dnešní cestě přes Václavské náměstí jsem narazil na jednu, v Praze celkem neobvyklou věc. Poté co jsem následoval zraky skupinky lidí, stojících okolo nějaké mimořádné veci, zbystřil jsem tu nádheru - autíčko, které stojí hodně penízků a je spíše jen pro potěšení.
Nejvíc se mi líbilo, že to auto mělo na druhý straně botičku. Bohužel jsem to nevyfotil. Jeho majiteli ale asi nevadi zaplatit tech par korun za nějakou pokutu... Když jsem šel stejnou cestou zpět asi půl hodiny poté, tak už tam kárka nestála

Nový učitel na Zeměpis, nový žák ve třídě

2. března 2006 v 20:36 | vosa |  Novinky
Nové pololetí přineslo nejednu změnu. Zdravotní stav naší paní ředitelky donutil na nějakou dobu přeorganizovat vedení naší školy. Prof. Perst si hezky povýšil z administratorské funkce na ředitele, Frau Skorocká z tělocvikářky na zástupce ředitele a Prof. Jirku z učitele fyziky a hudební výchovy na administrátora. Jelikož má Perst hodně práce (není divu, vzhledem k posledním obdobím fungování naší paní ředitelky) a proto mu ve Vídni "nakázali", že do doby, do které bude "steurovat" OESP se musí vzát všech tříd kromě maturitních ročníků, které doposud na škole vyučoval. Chtěl bych tímto sdělit také maturantům, ať jsou rádi, že jim Persti zůstal, protože s "tím" co jsme dostali jako náhradu by k maturitě asi ani nedošli, nebo by případně prospali všechny hodiny zeměpisu.

Tak teď k našemu novému přírůstku. Je to čech, který se s námi baví a vyučuje nás v němčině. Jmenuje se Křenek a jak už tomu bývá, už od první chvíle se mu ve třídách dávají přezdívky. Za nejpoužívanější považuji přezdívku "Křemílek" (nebo jsem ji v posledních několika dnech nejvíckrát zaslechl). Je to celkem výstižné. Celkem to vystihuje i jeho chování a vzhled, který se dá přirovnat spíš učitelům z dob filmů "Marečku, podejte mi pero!" a dalších. Další přezdívky jsou vesměs hanlivé, proto je zde raději nebudu zveřejňovat.
Náš skvělý učitel je nejspíše čerstvě vystudovaný a vůbec bych se nedivil, kdyby jsme byli jeho první školou, na které učí. Soudím tak podle jeho věku, zpráv některých lidí, kteří s ním údajně byli v kontaktu i mimo školní budovu a hlavně podle toho, jakým stylem látku vysvětluje. Česky řečeno: To, že z něj jedna věta leze půl hodiny, to se dá ještě pochopit, ale to, že mluví německy jako prase, to je opravdu příšerné. Už jen když člověk slyší tu výslovnost řekne si, že ten člověk snad nikdy nebyl v Německu, ale když se potom dozví, že tam dokonce i studoval a ještě ke všemu promoval, kroutí každý jen nevěřícně hlavou. To nemluvím o jeho gramatice. Občas z něj vypadne taková kombinace, kterou by člověk čekal tak maximálně od někoho z prvních ročníků našeho gymnázia. Nu - aspoň se v hodinách zeměpisu nenudíme. Ba naopak. Při jeho výkladu leží polovina z nás smíchy na lavici, někteří i pod lavicí a marně se pokoušíme skrýt náš smích. Nosí kotlety. Pro zpestření našich hodin vznikl jeden bláznivý nápad, který se dal touto cestou skvěle realizovat. Ve třídě nám přibyli dva nový žáci - Kim a Sandro. Tím jsme si ale také mohli domyslet ještě někoho a k tomu se nám stal právě náš křemílek. Náš nový přírůstek se jmenuje José Chroustal, je mu 16 let (15.7.1989) a má rád fotbal, hokej. Už je již několikátý den zapsát v třídní knize jako nepřítomen. Oba obrázky jsou z pondělí 27.2.2006